Poustevnické večery na koleji

Mám po zkouškách a potřebuji si najít práci. Již před zkouškovým jsem poslal životopisy na téměř všechny posty, které by se do angličtiny dali přeložit jako „Sales Representative“. Neznám lepší večerní zábavu než si mezi textovkami se svojí přítelkyni, která n´mimochodem bydlí o patro výš na koleji, vyplňovat bezpočty formulářů a vydávat ze sebe, podle požadavků ambiciozních zaměstnavatelů, nezávislého team playera. A není to zábava jen na jeden večer, kdy si řeknete, „ok detox“, ale je to weird hobby na několik měsíců s chabou vidinou roznašeče letáků na Václaváku.

Protrpěl jsem několik týdnů, poustevnického rozesílání CV a včera přišel kýžený výsledek. Byl jsem pozván na interview. Jel jsem na kraj Prahy, cesta z centra mi trvala více jak hodinu.  Přijel jsem a výsledné interview zabralo ani ne 8 minut. Uhrovatý pán v saku se mě velice zaujatě vyptáva, jak jsemnašel jejich budovu a co vím o firmě jeho zaměstnavatele, která má více jak dvacetiletou historii a mliony zákazníků. Předstíral jsem, že vím vše.