Nový blog příspěvek jsem nazval podle úplně prví publikované novely Dostojevského. Ještě ne zcela vybraným způsobem popisuje atributy, které jsou k chudobě přiřazeny. Patří mezi ně strach, nejistota, odloučení a v neposlední řadě i stud.
Proč to sem všechno píšu? Kromě toho, že s chudými spoluobčany soucítím, četl jsem několik dní starý příspěvek na iDnes,. cz. Tvdí se v něm, že téměř půl druhého milionu lidí v České republice trpí chudobou, je ohroženo nezamětnaností a dalšími znaky, jež k takovému stavu lidství patří.
Nejextrémější formou chudoby je bezdomovectví, podle statistik Českého statistického úřadu však bezdomovectvím trpí okolo 11 tisíc českých bezdomovců, což tvoří přibližně 0,1% české populace.
Ve srovnání s největší zemí světa, ruskem, je na tom naše země stále ještě v relativním pořádku. Na blogu o Rusku a životě cizinky na malém městě, jsem našel příspěvek o zarážejících podmínkách nejchudších ruských vrstev.
Statistiky o množství lidí bez domova v Rusku neexistují, jejich počet se ale odhaduje na 3,3 miliony, připočteme-li i pravděpodobný počet dětí – bezdomovců, dokonce milionů 5, což činí 3,5% obyvatel Ruska. Pro srovnání, poslední sčítání lidu ukázalo, že v České republice žije 0,1% lidí, kteří nemají kde bydlet.
O dob Dostojevského se podle tohoto příspěvku událo jen nemalé množství změn.
Pro názornost uvádím ještě video, které krásně vystihuje podstatu české chudoby.